O respektu a autoritě
Nejen ve škole se diskutuje o respeku a autoritě na školách. Tomuto tématu se věnuje nejen tento článek, ale i nová rubrika v sekci Škola a Studenti.
Respekt a autorita jsou dva odlišné pojmy, které souvisí se vztahem mezi lidmi. Slovo respekt vychází ze slova respektovat a souvisí s obecnou lidskou slušností. To, kdo je pro nás autoritou souvisí s naším hodnotovým systémem a zaměřením osobností. Pro někoho je autoritou špičkový sportovec, pro jiného geniální hudební skladatel, nebo zase náboženský vůdce.
Náš respekt zaslouží každý člověk, ať je jakýkoliv. Když žák ve škole přednáší referát měli by ho tiše vyslechnout jak učitel, tak ostatní spolužáci, protože i on zaslouží respekt i když jeho přednes není zrovna nejkvalitnější. Skutečný respekt tedy nemá vlastně s přísnosti učitele nic společného. Když budu na návštěvě a někdo bude hovořit, nebudu mu přeci vstupovat do řeči jen proto, že mně za to hostitel nepotrestá.
S autoritou to tak jednoduché není. Mezi lidmi jí často nzíská ani nejschopňější nejmoudřejší z lidí dané doby. Vzpomeňme na historii starou 2000 let. Pro většinu obyvatel Jeruzaléma byl daleko větší autoritou bojovník a vrah Barnabáš než Ježíš, který hlásal lásku a nenásilí. Dav zfanatizovaný tehdejšími kněžími si vyžádal propuštění Barnabáše a křičel „ Ukřižuj Ježíše“. Podívejte na to jak se lidé chovali k největší naději a osobnosti dané doby ve filmu "Umučení Krista“ od Mela Gibsona.
Ideálem vzdělání a výchovy ve škole by mělo být nejen získání určité sumy poznatků, ale především formování žákovy osobnosti. K tomuto patří i to, že žáci se chovají k druhým ať již k rodičům, učitelům, spolužákům slušně ne proto, že by byli za své jednání potrestáni, ale proto že tak se prostě jedná. Jinak i kdyby měli třeba samé jedničky, jakoby se nenaučil nic. Přísností a tresty je možné vytvořit klid ve třídě. Ale neudělá to z žáků ani o trochu lepší lidi. Mnozí žáci různých škol sedí ze strachu v klidu ve vyučování z obavy z trestného zkoušení, ale sotva opustí školu jsou vulgární a chovají se čistě egoisticky a agresivně vůči okolí.
Důsledkem je celkový stav naší společnosti. Společnosti, ve které nefunguje nic správně . Společnosti která spěje postupně ke svému zániku. Ne proto, že by její členové byli málo chytří. Ale protože zcela chybí morálka na kterou se vlastně již od školy kašle nebo nabyla deformované podoby. Podvody vidíte na každém kroku od vysoké politiky po malé úředníčky. Slušnost se stala v dnešní době jen slabostí naivních hlupáků.
Když je člověk malé dítě je radostný a hravý. A sotva projde výchovou a školou ze stejného člověka se často stává člověk nešťastný a mnohdy i cynický egoistický lump. Asi v té výchově, vzdělání, školství je někde chyba a to zásadní. Doporučil bych Vám vzhlédnout, případně si poslechnout záznam hry Čtyři dohody od herce a dlouholetého učitele Jaroslava Duška. Je to skvělé s humorem zpracované představení hledající odpověi i na tyto otázky.
Rozhovor s ním je i v sekce Studenti a škola