O konci světa
Nejčastěji pokládaný dotaz na mou osobu v rámci vyučování zní: „ Pane učiteli, přijde v roce 2012 konec světa?“. V myšlení žáků se zjevně odráží obavy vzniklé na základě sledování katastrofických filmů zpracovávající téma roku 2012 . Máme se obávat apokalypsy, či se nad tím vším můžeme jen usmát, jak nás přesvědčují mnozí protagonisté vědy? Myslím si, že prvním krokem je uvědomit si, jak celá kauza roku 2012 vznikla. Mluví se o proroctví starých Májů. Méně se již ví, že současná doba byla významná i v proroctvích dalších starověkých kultur jako byli Egypťané, Židé či Indové. V jejich posvátných textech se píše o dlouhodobých časových cyklech trvajících mnoho tisíc let ovlivňujících život na Zemi i charakter lidských kultur a civilizací. Nejdůležitější cca 25000 let trvající cyklus tzv. Platónský rok zná i moderní astronomie, jako období jedné precese zemské osy. V rámci Platónského roku se střídá dvanáct měsíců odpovídajících slunečním znamením zvěrokruhu a čtyři 6000 leté éry, které staré kultury nazvali zlatý, stříbrný, kamenný a železný věk, jako období duchovního jara, léta, podzimu a zimy. V každém z věků působí určité vlivy ( vibrace ), které mají charakter jednoho ze čtyř živlů. V době duchovního jara je to živel vzduchu ( odstředivost ). V době duchovního léta živel vody ( klid ). V době duchovního podzimu živel ohně ( žár ) a v době duchovní zimy živel země ( dostředivost ). Tyto vlivy nevidíme, neslyšíme ani je nezměříme našimi přístroji. Přesto, ale mají vliv hlavně na myšlení člověka a tím i celé společnosti. Vyspělí lidé jím příliš nepodláhají, ale ti slabší již ano a často velmi výrazně. Podle proroků starých kultur dnes žijeme na konci období železného věku- věku duchovní zimy. Vliv živlu země způsobuje, že u většiny lidí dominuje dostředivé-sobecké myšlení. Např. Indové tuto dobu ve Védách popisují takto: "Tento věk je věkem zla a klamu. Lidé jdou cestou zla, védy ztratily sílu. ... Lidé mají odpor k provádění rituálů, jsou nezdrženliví, šílí po bohatství, dávají průchod zlým činům, jsou chtiví, nenasytní, krutí, bez srdce, drsní v mluvě, plni klamu, krátkozrací, bez vyšší síly, utopeni v nemoci a bolesti, nebezpeční, slabí, nízcí, hloupí, bídní, nepřátelští, podlí, přičemž kradou, pomlouvají, jsou zlomyslní, hádaví, mravně zkažení, zbabělí a plni chorob. Jsou zbaveni rozumu a plni hříchu, nestoudně hřeší s jinými ženami, žijí jako śúdrové, oddávají se prostopášnostem a konají zlo, lžou, jsou pokrytečtí, zanedbávají své povinnosti, využívají bezostyšně své bližní, prodávají vlastní dcery, vše snižují, mají odpor k odříkání a povinnostem, propadají klamným doktrínám a praktikám a nepřemýšlejí moudře." Velkou nadějí je, že stojíme na prahu zlatého věku- věku duchovního jara s převahou odstředivého tedy altruistického myšlení. Nástup nové doby přinese duchovní obrodu stejně zákonitě, jako rozkvět jarní přírody následuje po chladu a tuhosti zimy. Indické Védy tuto dobu charakterizují slovy. " Lidstvo je nakloněno k pravým hodnotám. Uctívá Zemi a vše živé. Dosáhnout svého přání je snadné. Jeden ochotně pomáhá druhému, skutečná láska a pochopení vládne světem. Neexistují války, mocichtiví páni, nemoci, zloději ani prostí lháři. Světu vládnou brahmíni, tedy ti, kteří pochopili "dharmu" - skutečnou Pravdu a smysl Bytí." Dne 21.12.2012 dojde k významné astronomické konstelaci o které kupodivu věděli i staří Májové bez pokročilé astronomické pozorovací techniky. Tato událost se opakuje pravidelně na počátku každého nového cyklu platónského roku. Slunce, Země a střed naší galaxie se postaví do jedné přímky. Ten den tak symbolicky skončí spolu starý dostředivý věk a začne nový odstředivý věk duchovního jara, tak jako jarní rovnodenost 21.3. každý rok symbolicky ukončuje zimu a uvolňuje cestu jaru. Zamyslíme-li se nad současným stavem světa vidíme zřetelně, že přerod již probíhá . Vidíme nestabilitu klimatu a počasí, ekologickou krizí ohrožující život na planetě Zemi. Ve společnosti se valí různé finanční, ekonomické, politické a sociální krize. Jako neudržitelná se jeví situace ve zdravotnictví, školství a vlastně ve všech oblastech života člověka. Stále více se ukazuje, že prožíváme konec jedné technické civilizace. Jestli bude provázen velkými katastrofami závisí na nás. Může být poměrně klidný pokud se poučíme a dobrovolně nastoupíme cestu obrody např. snižením počtu lidí na zemi, zavedením spravedlivějšího ekonomického systému, uvolněním cesty zatím potlačovaným ekologickým technologiím atd. Anebo může být hodně razantní pokud převládne lhostejnost a křečovité držení starých způsobů myšlení a řešení problémů. Existují jen dvě možné budoucnosti lidstva. Nejhorším scénářem je, že tu jako lidi již nebudeme. Alternativou je vznik nové duchovní společnost založené na moudrosti, rovnováze rozumu a citu, vzájemné spolupráci, solidaritě a životě v souladu s přírodou. Pevně věřím, že nastane to druhé. Souhrnné pojednání o fenoménu roku 2012 na internetu se všemi názory na toto téma a příslušnými odkazy je na https://cs.wikipedia.org/wiki/2012_Den_zk%C3%A1zy