Střídání věků

V každém věku lidské historie lidé hledali v pravdu. V každém věku to bylo trošku jiným způsobem. Byly doby jako dnes, kdy převažovalo racionální rozumové myšlení a byly doby kdy lidé mysleli více citem. V těch nejlepších časech lidé mysleli v rovnováze rozumu a citu.

V dávných dobách lidé poznali, že dění na zemi je souvztažné s děním na nebi. Mimo jiné k podobnému poznatku došli i někteří vědci moderní doby. Švýcarský psycholog Jung a Rakouský fyzik Pauli tento jev nazvali synchronicitou. 

Astrologie, jak se tato prastará věda nazývá hovoří o tom, že dění na zemi cyklicky ovlivňují kosmické vlivy symbolizované čtyřmi základními silami ( vzduch, voda, oheň a země ) a 12 doplňkovými vlivy zvířetníkových znamení. Tak jak se mění jednotlivé vlivy, mění se i charakter dob. To věděli všechny staré kultury a vtělili to do astrologických symbolů, které byly historiky a archeology nalezeny na různých místech světa. Nejdůležitějším cyklem je období Platonského roku trvajícím 25000 let. V rámci něho se střídá období duchovního jara, léta, podzimu a zimy spolu s 12 znameními. V analogii s tím se mění i přístup lidí k hledání pravdy. V období jara a léta jsou lidé více duchovní. V období podzimu a zimy stále více upadají do hmoty. Poznání pravdy je stále zastřenější a omezenější jen na pár ojedinělých jedinců.

Obrazová prezentace je jakýmsi průvodcem Platonským rokem. Je zahájena obrazem Atlantského hlavního města, jak vypadalo podle popisu Platona ze zlatého věku této civilizace v období duchovního jara a léta. V této době lidé prožívali šťastný život. Ctili jeden druhého, přírodu a moudrost. Vzkvétala i věda a technika trochu jiná než naše. Poznání pravdy dosahovalo vysokého stupně. Jako každá civilizace i ona začala časem upadat. Navrch se dostalo sobectví, zneužití moci světské i duchovní. Před 12000 let snad i jako důsledek zneužití tehdejší vědy, přišel nevyhnutelný konec. Mocná přírodní katastrofa nejen zničila celou pevninu, ale v důsledku posunu zemské osy způsobila i okamžité zmrznutí a vyhynutí obrovských stád mamutů na Sibiři.

Civilizace úplně nezanikla, ale vyspělí duchovní lidé ji přenesli dál. A tak vzniká civilizace v Egyptě stavící pyramidy a Sfingu s tělem lva k připomenutí doby jejího vzniku, ale také vyjádření stupně člověka ( napůl člověk a napůl zvíře ). V Mexiku  předchůdci Mayů budují  pyramidy a také z generace na generaci uchovávají hluboké vědomosti nad kterými žasne nejeden moderní badatel.

Kolem roku 4000 př.n.l. začíná nejtemnější z období platonského roku, doba duchovní zimy. Ve všech kulturách převládá egoismus. Před 2000 let na počátku věku ryb lidé dokonce zavraždí největší naději té doby Ježíše z Nazareta.

Od Ježíšovy smrti brzy uplyne 2000 let. Věk ryb i dostředivá doba končí. Vlády se ujímá vodnář a s ním i odstředivá doba. Po čase velkého neklidu se doba uklidní a lidstvo opět vstoupí do zlatého věku harmonie a vyššího poznání.

Své místo v prezentaci má i naše hlavní město Praha. Podle mnohých bude toto krásné město jehož slávu již prorokovala bájná kněžna Libuše  hrát velkou roli v nové nadcházející kultuře ducha a vystřídá tak židovský Jeruzalém, který byl duchovním centrem předchozích tisíciletí.