Putování jižní Francií

 Na svých cestách mám rád pestrost. Proto si vybírám zájezdy pokud možno s kombinací poznávání přírodních krás, památek a silných duchovních míst.

Tyto mé požadavky splňoval zájezd třebíčské cestovní kanceláře Vomma na jih Francie plánovaný na počátek srpna 2011.

Ústředním cílem zájezdu bylo významné duchovní místo- Lurdy obklopené vysokým pohořím Pyrenejí.

Ale než se dostanu k Lurdám, začnu pěkně popořádku.

Naše cesta začala po půlnoci 4.8. v Brně odkud jsme se autobusem  vypravili na dlouhou 1500km  celodenní cestu skrz naší republiku, SRN a celou Francii až na jih. Díky dvou hodinové zácpě jsme dorazili do našeho prvního ubytování až okolo 23hod. Měli jsme štěstí, že nás ještě ubytovali. Ve Francii přesně dodržují pracovní dobu a i chvíli poté co mají fajront často nejsou ochotni vycházet lidem vstříc i v podobných jimi nezaviněných případech.

Ráno jsme se vydali za krásného teplého počasí do prvního místa naší cesty, města Nimes.

Nimes

Původně jsem si myslel, že to bude jen nudné město jehož návštěvu musím nějak přečkat. Byl jsem ale příjemně překvapen. Vedle několika velice zachovalých staveb z římských dob jako byla aréna či palác v řeckém stylu, mně oslnily především nádherné zahrady, které se nacházely na místě významném již pro Kelty a později v době Říma sloužící jako lázně.

Lurdy

Z Nimes jsme po několika dalších hodinách jízdy dorazili až do Lurd. Nyní by se slušelo říci o tomto místě několik slov. Až do poloviny 19 stol. šlo o málo známe jihofrancouzské městečko. V roce 1858 se zde 14 leté dívce Bernadettě v nedaleké jeskyni zjevila krásná paní, která jí požádala toto místo pravidelně navštěvovat. Zpráva se rozkřikla a řada lidí začala na toto místo přicházet. Jak už to bývá, mladá dívka se stala rychle terčem útoků. Jednak to byla politická moc která se hrozbou pohrůžek vězením snažila dívku zastrašit a pak to byli i představitelé tehdejší církve, kteří Bernadettě nevěřili. Bernadetta byla chudou a velice prostou dívkou. I díky tomu, že se nedokázala ve škole naučit ani jednoduchou modlitbu byla centrem výsměchu. Když potom před zraky lidí na pokyn zjevující se paní se začala  ústy hrabat v zemi aby odkryla pramen vody, protože jí nenapadlo jak to udělat jinak, začalo jí okolí považovat za čistého blázna. Stalo se, ale něco neočekávaného. Začalo přibývat lidí, kteří se náhle spontánně uzdravili po napití vody z tohoto pramene.

Tyto skutečnosti přiměly mocné tohoto světa změnit k této kauze stanovisko a zjevení uznat jako pravdivá. Místo se brzy stalo známým nejen ve Francii. Vyrostla zde řada křestanských staveb, hotelů i prostých obchodů.

Jak vypadal další osud Bernadetty?. Prožila další roky utrpení v klášteře, kde jí mimo jiné matka představená nemohla odpustit, že ne ona sama, ale tato prostá holka může míti zjevení. Bernadettino zdraví se zhoršuje a nakonec ve 36 letech umírá. Později je prohlášena za svatou. Její tělo se nachází v městě Nevers a ani po 150 letech nejeví žádné známky porušení, jak nám potvrdila i průvodkyně našeho zájezdu, která toto město navštívila.

Lurdy jsou v současné době možná po Římu nejnavštěvovanějším poutním křesťanským místem na světě. Jsou tam obrovské davy lidí a tak se vedle duchovního místa stali Lurdy i docela výnosným komerčním centrem. I přesto, ale stále jejich návštěva je občas spojena s neobvyklým uzdravením. Existuje lékařská komise která velice důsledně zkoumá případy spontánního vyléčení po návštěvě Lurd. Existuje několik tisíc případů, o kterých prohlásila, že jsou z vědeckého hlediska nevysvětlitelné. 

My jsme do Lurd dorazili pozdě odpoledne. Navštívili jsme dům Bernadetty, kde žila do svých 10 let, a pak se vydali k jeskyni na místo zjevení. Počasí nám, ale již nepřálo. Nejdříve blesky a pak vydatný déšť způsobil, že jsme se na ubytování, které jsme měli po další tři dny v tomto městě dostali pořádně promočeni.

Večer jsme z hotelu vyrazili opět do města. Lurdy jsou známy svými večerními průvody. Můžu říci, že je to působivý zážitek pro tzv.věřící i nevěřící , který jsme si plně vychutnali až třetí den pobytu, kdy se v Lurdech konečně vyjasnilo. Tisíce lidí ze svíčkami procházejí kolem místa zjevení a zpívají modlitby. Na začátku průvodu se nese socha p. Marie, poté vezou na vozíku nemocné a za nimi kráčejí tisíce dalších poutníků za zpěvu modliteb a písní.

Pyreneje

Z Lurd jsme následné dva dny vyráželi na výlety. První směřoval do Pyrenejí- vysokého pohoří na hranici Francie a Španělska sahajícího až do 3400m výše.

První zastávku jsme věnovali menší túře k 500m vysokému vodopádu. Počasí se zlepšilo, obloha se vyjasnila a tak jsme se kochali krásou vysokohorské přírody.

Druhá zastávka představovala 2100m vysoký  průsmyk Col Du Tourmalet, který je častým místem průjezdu cyklistického zájezdu Tour de France. O významu tohoto místa pro cyklistický svět svědčí i socha cyklisty s vypovídacím výrazem tváře po výstupu z údolí.

Třetím místem byl výjezd lanovkou na vrchol Pic du Midi de Bigorre    s vyhlídkovou terasou a astronomickou observatoří ve výšce 2877m s nádherným výhledem nejen na okolní kopce, ale i na rostoucí kupovitou oblačnost, která se okolo začala rychle vytvářet.

Biaritz a Atlantik

Další den jsme zamířili do nejzápadnějšího bodu naší cesty, jímž bylo přístavní letovisko, město Biaritz nacházející se na pobřeží Atlantiku, v blízkosti hranic ze Španělskem.

Cestu k oceánu lemovaly těžké černé mraky a až u oceánu se začaly protrhávat. Výlet k Atlantiku jsme zahájili procházkou po skalních útesech a ukončili koupáním v oceánu. Venku bylo jen okolo 21st, oceán byl, ale překvapivě příjemně teplý. Miluji vlny a zde jsem si jich opravdu užil.  

Carcassone

Následující den začal již opustili Lurdy a začali se vracet domů. První ze dvou zastávek na zpáteční cestě bylo město Carcasosone, známé bohatou historii a dlouhými zachovalými hradbami. Město bylo založeno již Kelty. Sídlili zde Římané, krátce i Arabové, poté Frankové. Ve 12 stol se stalo jedním z center katharů- albigenských, hnutí které se snažilo obnovit původní čisté křesťanství. Ve 13 stol. byli kathaři pobiti a upálení, carcassone se stalo královským hradem. Doslova zde cítíte ducha rytířů, jejichž centrem hrad byl. Byla to, ale hlavně zdejší katedrála z 12 stol. a v ní zpěv překrásného chorálu, který mně doslova očaroval.

Pláž Narbonne

Poslední zastávkou naší cesty bylo Středozemní moře- pláž velice drahého letoviska Narbonne. Zkušenost mně velí varovat každého před dlouhodobějším pobytem na tomto místě. Je zde sice krásné čisté moře, ale téměř stále vanoucí silný vítr od pevniny způsobuje, že písek z pláže se vám dostane opravdu všude.

Poté již následoval dlouhý návrat domů. Byl to zájezd hezký jen poněkud velký byl čas strávený v autobuse proti času programu. Během týdne jsme ujeli cca 5000 km. K dispozici jsou vám i fotky z tohoto zájezdu. Dvě fotografie Bernadetty byly staženy z internetu, ostatní pocházejí z mého foťáku.