Ohlédnutí za prázdninovým děním
Prázdniny pomalu končí. A tím i doba kterou novináři nazývají okurkovou sezónou.
Zkusím se nyní zamyslet nad některými událostmi, které nám léto přineslo.
Počasí
Již tradičně létu dominuje počasí. Loňské léto přineslo několik velkých extrému v celosvětovém klimatu. Byly to hlavně nebývalá horka v Rusku a obří záplavy v Pákistánu. U nás pak byla horka střídaná prudkými bouřemi.
Letošní léto se z tohoto hlediska zdálo o něco klidnější. Přesto přineslo několik zajímavostí. Letošní rok je opravdu počasově extrémní pro USA. Na počátku roku silné sněhové bouře, poté rekordně silná tornáda a 500 letá povodeň na Missipi. Extrémní teplo v létě a nakonec i hurikán Irene, který zasáhl východní pobřeží USA.
U nás bylo téměř celé letošní léto chladné až na rekordně teplý závěr srpna vystřídaný hlubokým propadem teplot 27.8 . Chlad léta mohl vytvořit dojem, že ti kteří varuji před globálním oteplováním nemají pravdu. Přesto je málo známo, že na severu v Norských horách v letošním létě došlo k rekordnímu tání sněhu.
Norská tragédie
Červencem otřásla tragédie v Oslu. V prvních zprávách se hovořilo o muslimských atentátnících. Nikoho nenapadlo, že takovouto akci může provést Nor, který se navíc hlásí ke křesťanství a je odpůrcem muslimů. Událost ukázala, že podobné činy mohou páchat lidé všech národnosti a náboženských vyznání. A zároveň, že nikde nemůžeme být úplně bezpečni. Pozdní zásah policie ukázal, že ani v tak vyspělém Norsku vše nefunguje vždy, tak jak má.
Násilí v Anglii
Ani v Anglii nepředpokládali co se může dít v Londýnských ulicích. Tlupy mladíků rabovali obchody a kradli luxusní zboží. Máme se tomu divit? Já myslím, že ne. Ty děti pouze myšlenkově převzali to, čím jsou denně masírovány reklamou, médii a vlastně celou společností. Že smyslem života je úspěch který souvisí s dosažením hmotného blahobytu. Tak proč si ho nezajistit krádeží luxusního zboží v blízkém obchodním domě. Vždyť řada politiků a významných podnikatelů nepřišla k penězům a majetku úplně čistým způsobem. Události v Anglii a nejnověji v jiné podobě v Německu, kde jsou zapalovány auta jsou logickým důsledkem výchovy mladé generace a stavem současné společnosti. Vůbec by mně nepřekvapilo po tom jak vidím úpadek morálky žáků ve škole, kdyby k podobným událostem došlo u nás doma.
Libye a Sýrie
Obě země čelili těžkým bojům.
V Libyi se zdá, že doba Kaddafiho je u konce. Je však otázkou jestli je to konec bojů vůbec. Zda tzv. rebelové a nejrůznější kmeny si to nezačnou rozdávat mezi sebou. Kaddafi sice byl diktátor, ale nezapomeňme, že prostí Libyjci jistě díky ropě se za jeho vlády těšili stabilitě, sociálním jistotám a vysoké životní úrovni, kterou by jím mohlo okolí závidět. Je také zajímavé, jak nyní si všemožné západní firmy států účastnících se bombardováni brousí zuby na místní ropu.
V Sýrii vládne také tvrdý diktátor Assad střílející do demonstrantů. Je však mnohem silnější než Kaddafi a tak si proti němu západ netroufne. Vedle toho si změnu nepřeje ani Izrael. Logicky tuší, že po svržení diktátora se mohou k moci dostat síly, respektive vzniklá anarchie může mít nepříjemné důsledky pro izraelskou bezpečnost.
Myslím si, že ve všech zemích i třeba v Afganistánu si musí svojí situaci vyřešit sami obyvatelé. Vnější intervence nikdy nepřinese nic dobrého a to i kdyby byla vedena čistými úmysly. Vzájemné vraždění obyvatel některých zemí je smutné, ale je to vlastně těžká výchova tamních obyvatel, mající staleté kořeny. Často bohužel jen velká utrpení nás mohou dovést k pochopení nesmyslnosti válek a tužeb po vládě nad druhými.
Ekonomická krize
Léto bylo ve znamení prudkých změn myšlení akcionářů a burzovních hráčů. Tu obavy a panika sráželi trhy dolů, tu zase optimismus z toho, že vlády to nějak vyřeší vedly k růstu cen akcií a zatím z ekonomického hlediska solidních výsledků hospodářství.
V létě pokračovala dále krize spojená s dluhy u některých zemí eurozóny a zároveň se začalo více hovořit o velikosti státního dluhu USA. Američtí bankéři sice stále tvrdí, že vše vyřeší jen další tisknutí peněz. Je však otázkou, jak dlouho tato politika vydrží aniž by vedla k prudkému propadu amerického dolaru a tím k dalším turbulencím na trzích.
V této souvislosti byla zajímavá odpověď jednoho z předních českých ekonomů na otázku novináře týkající se omezení ekonomického růstu. Odpověděl, že je to otázka filozofická. A že filozofii nikdy nestudoval a tak nemůže říci zda je ekonomický růst omezený či ne.
To je právě ten problém. Ti co vládnou a co řídí ekonomiku si myslí, že filozofie není důležitá. Brzy pochopí, že to byla zásadní chyba a že bez znalosti zákonů, kterými se zabývá filozofie není možné vést stát ani řídit dlouhodobě efektivně ekonomiku.
Politická situace v ČR
V ČR opět po dovolené politiků vypukl ve vládě spor. Týkal se náměstka ministra školství p. Bátory, který údajně urazil ministra zahraničí Schwarzenberga. TOP 09 prohlásila, že pokud nebude Bátora odvolán odmítají se ministři za jeho stranu účastnit jednání vlády.
Já myslím, že v drsném prostředí, kdy jeden politik uráží druhého, v prostředí kdy ministr obrany Vondra dává vyznamenání p.Mašínovi, který podřízl krk svázanému člověku který se nemohl bránit hovořit o panu Bátorovi jako nebezpečí pro demokracii v ČR je směšné.
Celý případ ukazuje na pokračující politikaření, při kterém jde vybraným politikům jen čistě o osobní a stranické zájmy.
Zatím pokračuje práce na tzv. reformě. Musí se jistě šetřit, ale řada opatření jsou přinejmenším velice problematická a vnášejí do části společnosti zbytečně jen hněv a vztek.
Bohužel jsou často mířena proti těm nejslabším a nejchudším, protože právě ti se nejmíň dokážou bránit. Opatření, která ale nakonec přinesou jen minimální nebo vůbec žádnou úsporu. Jaké jsou to konkrétně o tom můžete číst často na internetu a v denním tisku.
Co na závěr
Výčet budil zdání, že prázdniny byly jen obdobím těžkým. Ale tak to jistě nebylo. Příjemné a hezké věci se do zpráv obvykle nedostanou.
A tak jistě mnoho lidí prožila hezké prázdniny stejně jako já. A řada lidí využila prázdnin k zamyšlení nad společností i svým dosavadním životem a rozhodla se žít trošku jinak a lépe. Stále více se ve zprávách objevují úvahy o krizi společnosti, že něco končí a diskuze o tom jak z toho ven.
Já myslím, že musíme začít sami u sebe. Že bez učení se empatie k jiným lidem a ostatním živým tvorům, rozvíjení vnitřní etiky, bez logického tvůrčího myšlení, bez vzdělání ve filozofii změna k lepšímu nebude.