Krátké zamyšlení o sociální nespravedlnosti a spravedlnosti trochu jinak

Nedávno jsem četl na Britských listech příběh velice vzdělané 50leté ženy, která nebyla schopna najít práci, platit nájem a nakonec raději než se stát bezdomovcem spáchala sebevraždu.viz. https://www.blisty.cz/art/60670.html.

Přemýšlel jsem o jejím osudu a osudu podobných lidí, kteří se ocitají v těchto těžkých životních situací.

Je dobré se v souvislosti s touto věcí  podívat na chování řady lidí  přesně s opačnými osudy. Lidé na politickém výsluní, bohatí podnikatele a řady těch co se považují za úspěšné lidi. Ne všichni bohatí jsou egoisté, mnozí z nich vykonávají mnoho dobrého např. v charitativní oblasti. Bohužel, ale velká část z nich se považuje  za  členy jakéhosi klubu úspěšných a na méně úspěšné se dívá jako na méněcenný plebs.

I dnešní psychologové zjistili pomocí hluboké hypnózy, že mnohé události našeho života mají příčiny v dávné minulosti. Poznávají, že nejen ve fyzice platí zákon akce a reakce, ale že cokoliv učiníme v tomto životě se nám vrátí v tom dalším.

Zkusme se zamyslet, jaký bude mít následek chování podnikatele který vytuneluje firmu a tím připraví třeba tisíce lidí o místo. Jaký bude následek chování politika, který řeší problémy s vyrovnaností rozpočtu zbídačením celé vrstvy obyvatelstva a přitom neudělá nic proti bující korupci odvádějící miliardy z rozpočtu. Jak asi bude vypadat osud mladíka, syna bohatých rodičů který při pohledu na chudého nezaměstnaného prohodí slova „ ta socka “.

Svět není jednobarevný. Část nezaměstnaných pracovat nechce, ale část by chtěla a nemůže a ne vlastní vinou ocitají v těžké životní události.

Dejme si proto pozor, co o této skupině říkáme a jak se k ni chováme. Až zase budeme šířit řeči o nich jako o nemakačencích a zátěžích rozpočtu. Abychom se náhodou jednou neocitli mezi touto skupinou. Aby se sociální nespravedlnost vůči nám nestala spravedlnosti osudovou.