Paradigma doby

Každá doba má určitý převládající způsob pohledu na svět. Někdy se hovoří o tzv. paradigmatu doby.

Naše současnost je dobou, kdy se střetávají dvě různá paradigmata. 

 

" Staré" vědecké a náboženské paradigma

Staré vědecké paradigma vychází z mechanického a materialistického pohledu na svět. Svět chápe jako obří stroj jehož fungování se řídí fyzikálními zákony. Celek a jeho funkce redukuje na části a jejich fungování. Život, psyché a vědomí je pouhým projevem vysoce organizované hmoty. Tzv. paranormální jevy neexistují, nebo je možné je vysvětlit na základě materialistickým teorií.

Staré náboženské paradigma vychází z pojetí náboženství jako víry. Vědec může v rámci starého paradigmatu věřící. Ale svět vědy a svět náboženství zpravidla od sebe striktně odděluje.

 

Nové paradigma vychází z poznatků moderní vědy a navazuje i na náboženské poznatky starých kultur, které jsou v souladu s moderním vědeckými poznáním.

 

Nové paradigma ve fyzice a geometrii

Teorie relativity spojila pojmy jako je hmota, gravitace, prostor a čas v jediný propojený  celek. Zároveň pochopila hmotu jako formu energie.

Kvantová teorie odhalila podstatu hmotných částic jako vln či vibrací. Pochopila to co věděli již staří. Tedy, že náš svět je pouhou myšlenkou a vlastně iluzí. Že hustá hmota je vlastně prázdným prostorem, že se nám doslova ztrácí před očima, pokud se snažíme proniknout do jejího nitra.

Iluzí je i čas. Náš život je pouze prožívání již existujícího děje. Proto může jasnovidec popsat co se stane v budoucnosti.

Holografická teorie vesmíru pochopila svět jako obří hologram. Každá část je zároveň celkem. Mikrosvět je obrazem makrosvěta, člověk vesmíru. Tedy se potvrzuje onen legendární nápis na Smaragdově desce " Jak nahoře, tak dole". Geometrickými tvary které vyjadřují také tuto zákonitost se zabývá typologie ( vnější a vnitří strany tělesa tvoří jeden propojený celek ). 

Teorie chaosu pochopila nemožnost předpovědět chování libovolného přírodního systému. Od chování tři gravitačně propojených těles, po klima a počasí na Zemi. Také ukázalo, že děje v přírodě neprobíhají spojitě, ale po skocích. To se týká fázových přeměn hmoty, změny klimatu, horotvorných dějů, vzniku nových biologických druhů, chování společenských systémů atd.

Fraktálová geometrie našla vztah mezi matematikou a přírodními tvary všude kolem nás.

Výpočty polohy planet převedené do tónu ukázali, že prastaré alikvotní hudební nástroje byly vyrobeny přesně tak, že jejich tóny odpovídají přesně výsledkům těchto výpočtů.

 

Nové paradigma v biologii a psychologii

Život nelze odvozovat jen z fungování částí organizmů, ale je to mnohem širší fenomén.

Evoluce není bojem, ale spolupráci mezi organizmy. Neprobíhá spojitě, ale po skocích.

Teorie morfogenetického pole a fenomén sté opice odhalil vliv myšlenkových polí na průběh hmotných dějů a chování živých organizmů. Získá-li určitá myšlenka určitý počet stoupenců, rychle se rozšíří a je přijata většinou společnosti.

Mozek a myšlení funguje jako hologram, tj paměťovou informaci nelze lokalizovat jen do určitého konkrétního místa mozku.

Vědomí není funkcí mozku, ale může existovat nezávisle na něm. V mimořádných stavech vědomí se můžeme spojit nejen s každým živým tvorem, ale i s celým vesmírem.

Z toho vychází i hlubinná ekologie. Člověk mění vztah k přírodě na základě vnitřního poznání - ztotožnění s přírodou.

Věda začíná uznávat jak život po smrti, tak reinkarnaci. Probíhá výzkum lidí se zážitkem klinické smrti. Jsou studovány a prověřovány vzpomínky lidí na minulé životy.

Studovány jsou i paranormální jevy a je nacházeno jejich vysvětlení vrámci nového paradigmatu.

Nejen Země, ale i celý vesmír je chápán jako organický živý celek, jehož jsme součásti. Ve všem je nacházen řád a harmonie.

 

Nové paradigma - spojení vědy a náboženství

Náboženství přestává být pouze vírou, ale je spojeno s poznáním životních zákonitostí. Je kritické a odmítá dogmat. Od člověka vyžaduje aktivní snahu a práci na sobě. Přikázání Nezabiješ se nevztahuje jen na lidi.

Věda a náboženství se spojí a vznikne nové vědecké náboženství, jako cesta k hledání pravdy o člověku, světě a životě.

 

Fotogalerie: Paradigma doby