Centra vzdělanosti

V dávných dobách vypadala škola jinak než dnes. Ty nejvyšší vstupně vzdělávání se soustředili do uzavřených klášterů a chrámových škol. Hlavní důraz  nebyl kladen na předávání vědomostí, ale především  duchovní rozvoj jedince. Do těchto škol byli přijímáni jen lidé připravení, kteří zde v různých stupních procházeli náročným výcvikem ukončeným tzv. zasvěcením. Absolventi se pak věnovali nejvyšším uměním dané doby jako byla alchymie, astrologie či léčitelství. Jak došlo k civilizačnímu úpadku i tento systém vzdělávání postupně upadal. Rozvoj schopností byl často spojen s praktikováním černé magie a sobeckým jednáním. Ta přivedlo k pádu Atlantidu i na ní navazující Egyptskou civilizaci. Přesto menší či větší střípky tohoto učení bylo dál předáváno lidmi kteří se věnovali duchovním vědám a pracovali na svém sebezdokonalování. Tu se označovali jako pythagorejci, esejci, gnostici či svobodní zednáři.

Ve středověku ve 12 stol. v Itálii a později v celé Evropě začínají vznikat univerzity. Navazují na koncept vypracovaný řeckým filozofem Platonem, zakladatelem filozofické školy zvané Akademie. Univerzitní vzdělávání mělo dvě části. První část byla všeobecná a posluchači se v ní vzdělávali v tzv. sedmero svobodných uměních.  Mezi předměty patřila gramatika, rétorika, dialektika ( filozofie a logika ), aritmetika, geometrie, astronomie a hudba kde patřila i výuka o harmonii. V druhé části se posluchači specializovali na obory jako lékařství, právo či teologie. Na univerzitách žáci i učitelé bydleli spolu na kolejích.

V novověku se obraz univerzit mění. Na moderních Vysokých školách probíhá stále větší specializace a původně hlavní předmět filozofie je stále více vytlačován, až se stává jen součástí jednoho předmětu na základních a středních školách nazvaném v ČR občanská nauka. Dnes je univerzita školou, která se soustředí pouze úzce na předávání vědomostí studentům zpravidla jen z jednoho úzkého oboru povětšinou formou biflování učiva.

Současná doba věku Ryb končí. Začíná působit nová Vodnářská éra. S jejím nástupem se změní postupně i koncept vzdělání. Filozofie se jistě stane opět základní disciplínou jako v minulosti. Větší důraz opět bude kladen na duchovní rozvoj osobnosti. Možná, že za nějaké století se ve školách bude učit telepatie jako univerzální jazyk komunikace ve vesmíru a jako způsob získávání informací z univerzálního zdroje poznání, stejně jako se dnes učíme matematice či cizím jazykům.

Ve fotogalerii můžete spatřit nejrůznější centra minulé i současné vzdělanosti. V Egyptě to byli pyramidy, kde se obřadem zasvěcení uzavíralo vzdělání v chrámových školách. V Egyptě to byla také Alexandrijská knihovna ve které bylo shromážděno veškeré vědění minulých dob pocházející až ze skrytého dávnověku, údajně od Atlantských předků.  Na rozvoj duchovních schopností  byl a je kladen velký důraz i na východě ( viz jóga ). Proto zde nechybí fotografie klášterů v Číně, Tibetu a Indii ve kterých stále ještě probíhá tělesný, duševní a duchovní výcvik jedince. 

Za kolébku vzdělanosti dnes většinou považujeme Starověké Řecko. Proto zde nechybí obraz Pythagora, filozofa, který založil školu podobnou školám klášterním. A také obraz Platonovy Akademie. 

Ve fotogalerii samozdřejmně nechybí ani obrazy starých a moderních univerzit, center vzdělanosti minulých staletí i současnosti.